Co mně život naučil a dal

No tak jak jsem psal ,stal jsem se podle jiných důležitou osobou v dost vysoké funkci ředitele .Ale mohu Vás všechny ujistit ,že jsem si nikdy v životě nepřipadal tak hrozně zbytečný .Na všechno tam byl někdo jiný a já neměl celé dny co na práci .Do té doby jsem byl závislí na tom ,co si se ženou zařídíme ,to máme ,hodinky byly tím nejdůležitějším (mimo jiné tuhle úchylku mám pořád .)Musel jsem mít v určitou dobu uvařeno a tak dále a teď nic .Jen spousta času a hrozný odstup personálu .Sice respekt a v kuchyni obavy, co tam najdu nebo uvidím ,protože všichni samozřejmě věděli ,že nejsem dosazená figurka ,ale kluk z praxe .Manželka na tom byla v tomhle směru mnohem lépe ,protože všichni čekali ,že jí dám nějaký pelíšek -zašívárničku ,ale ne .Dělala hotelovou hospodyni a to je dost náročná práce .Hotelová hospodyně má na starosti všechny pokojské a sklady prádla ,má na starosti oblečení pro zaměstnance ,kteří na to oblečení mají nárok ,například veškerý kuchyňský personál a tak dále .Prostě úkolů na celý den .A i přístup lidí k ní byl jiný .Přes to ,že to byla žena ředitele ,patřila mezi ně .S ní se bavili jako se sobě rovnou .No a tak jsem bloumal po hotelu od ničeho k ničemu ,jezdil jsem na porady a chodil po dalších hotelech ,které jsem měl na starosti a všude byli rádi ,když jsem zase vypadl .Navíc jsme měli v hotelu personální byt a tak jsme tam byli prakticky pořád .Dokonce se také manželky zeptali ,jestli také někdy pojedeme domů. Tam ta práce byla úplně k ničemu .Ten hotel byl zaběhlý ,měl klientelu a nebylo co vylepšovat .Personál tam byl ,tak jak to dříve chodilo stálý ,vrchní číšník předával svoji funkci svému synovi ,šéfkuchař buď svému vyučenci a nebo také někomu z rodiny a navíc to bylo krátce po sametové revoluci a vazby tam byly takové ,do kterých jsem neviděl a některým jsem ani nerozuměl .Občas na mně vyzkoušeli co si mohou a co si nemohou dovolit ,jestli o té práci opravdu něco vím a jestli vůbec něco umím .Tak se třeba stalo ,že zavolal šéfkuchař ,že je mu hrozně zle a čekalo se ,co že jako ten říďa provede .No a tak jsem na sebe hodil kuchařské a šel jsem do kuchyně a zase jsem se chvíli cítil dost potřebný .Ale to byla jen chvilka a šéf se hned druhý den vrátil a bylo po radosti .No, vydrželi jsme to rok a po roce jsem dostal nabídku sice na další ředitelské místo ,ale o 65 km blíže domů ,tak jsem vlastně mohl dojíždět ,to bylo k nám jen 20 km a navíc ten hotel patřil sklárnám a byl hrozně prodělečný a ve špatném stavu co se týkalo obratu a bylo tam hrozně moc práce ,lepší pracovní podmínky a nabídka na to ,aby mně šla dělat manželka zástupce .No, taková nabídka se neodmítá a tak jsem se s velkou honorací rozloučil a šel jsem zpátky mezi lidi ,mezi kterými jsem se cítil mnohem lépe .

Přebíráme druhý hotel a je to o něčem jiném .Kancelář není černá, ale normální starý kancelářský nábytek .Jen mně koupili novou židli .Byly to dvě propojené místnosti .V první seděla manželka jako zástupce a ještě jedna paní a ta byla moje provozní .Už jsem nebyl sám .Hotel měl restauraci ,kavárnu ,velkou samoobslužnou restauraci ,formanku a nepoužívanou denní a noční vinárnu .No samozřejmě ubytování .No hostů moc nechodilo a já z toho měl udělat prosperující podnik .No a to bylo to ,co nás na tom lákalo .Byl jsem v přímém kontaktu s generálním ředitelem skláren ,tak žádné objednávání přes deset náměstků ,prostě jsem zavolal přímo jeho a řešili jsme, co budeme s hotelem dělat .Měl jsem absolutně volnou ruku a navíc jsem dostal služební auto .No auto kočár značky Tatra 613 .To auto bylo jen moje .Sám jsem si s ním jezdil a sám jsem se o něj staral .Prostě paráda .No a začali jsme dělat .Byla to hodně smysluplná práce a kupodivu se o to co se na hotelu děje ,zajímal i místní a regionální tisk a tak jsme byli jako za výkladem a mělo to svojé výsledky .Za poměrně krátkou dobu se začalo vše vylepšovat .No a o tom zase příště a pokusím se přidat i nějakou fotku .