Co mně život naučil a dal

Tak včera jsem to trochu natáhl a asi to nebylo úplně to nejzajímavější .Pokusím se to vylepšit ale ještě něco musím .Jak jsem psal o začátcích v kuchyni ,tak jsem zase spadl zpět .Ráno byl nástup a kontrola jestli jsme řádně oblečeni a máme vše .Kontrola nehtů u mužských ostříhané a servírek nenalakované a další jestli nejsou prsteny a přílišné malování .U všech kromě mně jsem to snad mohl chápat ,jen ne u sebe .Po kontrole jsem nastoupil do umývárny skla .V životě jsem tolik skla pohromadě neviděl .Do horké vody sodu umýt sklo a do druhé horké vody jen čisté opláchnout ,nechat okapat ,vypulírovat a odnést na plac do polic .Potom honem odnášet špinavé nádobí a uklízet a po obědech pulírovat (leštit) příbory .Jak jsem psal byla to třída de luxe a servis byl všechen na stříbře a zrovna tak příbory a ty se každý večer počítaly .No a tak to šlo pořád dokola celý měsíc .V kuchyni byla pohodička a uvolněná atmosféra a pro všechny jsem byl buď kluk a nebo Pepík a pro ty kteří mně měli rádi víc Jožka nebo Jozífek .Ale na place byla atmosféra jiná .I když jsem byl ten nejposlednější a bylo mně skoro 15 let tak vlastně kluk byl jsem oslovován pane Josef a to bylo hrozné a zároveň komické .No ale tak to bylo .Tak jsem z tohohle řemesla uměl perfektně ošetřit sklo a leštit příbory .A ještě jednu věc a to možná pomůže Vám kdo máte doma stříbro ,to se každý týden všechno vyvařovalo .Ve styku s jídlem samozřejmě oxidovalo .Tak sobotní noční směna ,hlavně já nastupovala na tuhle práci .Do obrovského kastrolu se dala vařit voda se sodou ,na dno se dala hliníková poklice a na ni se daly nejdřív příbory a vyvařilo se to .Potom se vše opláchlo v horké vodě a opět se pulírovalo .Potom se daly mísy a tymbály to byly takové kastrolky s pokličkou v kterých se servírovaly polévky a omáčky .Tak to jsem se také naučil .Jen mně utěšovalo ,že se vrátím do kuchyně .Obsluha nazývala všechny v kuchyni špekouni a kuchaři zase číšníky nosítka a nebo prostě pinglové .Nebyla mezi námi velká láska .Já měl štěstí ,že jsem do té kuchyně patřil a vždycky jsem dostal něco na zub pro potěšení .Ale přece došlo ke změně .Nastoupil vrchní číšník ,který byl také zároveň předsedou ROH a ten výrazně zasáhl do mého života .Měl dost vysoké postavení i když byl dost neoblíbený ,aby mohl zasahovat do dění .Prohlásil ,že učeň je od slova učit se a ne aby byl učeň posluhovačka a já šel na plac .Ne že bych nemusel dělat to co předtím ,ale už jsem směl koukat na servis .Tak jsem se postupně naučil před hosty vykosťovat pstruha a třeba ho i stáhnou a nafiletovat samozřejmě hotového ,nebo porcovat a teď zase použiji opět hovorově šatobrian ,připravit palačinky krepsuzet a hlavně flambovat .To bylo velmi efektní .A také překládat přímo z ruky .V jedné ruce se drželo dost horké stříbro – mísa a v druhé ruce lžíce s vidličkou asi tak jako když jíte hůlkama a dávalo se to jídlo hostům na talíře .To se používalo tehdy ,když se dodávalo z keridonu ,protože první porce se dávala jen polovina ,ostatní bylo na kahanech ,aby host měl jídlo stále teplé a nebo při rautech kdy nás šlo několik a každý dával něco jiného .Tahle práce mně moc nebavila ,moje srdíčko bylo v kuchyni ,ale jeden plus to přece jen mělo .Každý týden jsem dostal od vrchního 50.- Kč a to nám s maminkou moc pomáhalo .A ještě každou neděli jsem měl odpoledne 2 hodinky volno ,tak jsem dostal 2 koruny na kino .Za to byla vstupenka do první řady a dvě Eskyma  .Vstupenka byla za korunu a Eskymo po padesáti haléřích .A konečně přidám i jednu příhodu : Byl velký vládní raut .Ministři a pozvaný jakýsi Africký potentát to jméno nezapomenu jmenoval se Modi Bo Keyta .Akce probíhala pod přísným dohledem pistolníků .kuchaři naštvaní a obsluha v bílých rukavičkách a silně nervózní .Nevím koho napadlo ,že i já něco ponesu a nejen něco ,ale maso .Byla to Burgundská hovězí pečeně .Tak jsme vyrazili a já šel první s masem ,za mnou kolega s velkým omáčníkem s tou červenou omáčkou .Maso bylo obložené různým salátem a nevím proč i sterilovanými okurkami .To se k tomu vůbec nehodí ale asi aby to bylo krásné .Docházel jsem k jednomu politikovi vše v pořádku a těsně za ním mně jedna okurka spadla .Samozřejmě to se neřeší a hlavně nikdo to neviděl a nepostřehl ani ten kolega za mnou .No samozřejmě .Šlápl na okurku uklouzl a tu omáčku vylil na zmíněného politika .No a aby to nebylo tak jednoduché on měl černé vlasy natřené Brilantinou ,aby hezky držely a bílý oblek .Zkáza byla totální .Ale mělo to šťastný konec .Já se samozřejmě nepřiznal a ten pán mimo jiné byl to slovenský politik se zachoval neuvěřitelně .Pokynem ruky zadržel všechny kdo se chtěli nějak angažovat ,odešel se převléknout ,pak si nás všechny pozval do ofisu – zázemí ,tam nás hrozně seřval ,kolega dostal pár facek a tím bylo vše vyřešeno .Tak děkuji že mně čtete a zítra nashledanou .