Co mně život naučil a dal

Tak jsem se dočkal .Čas praxe na place se blížil ke konci .Už jen pár dní a vracím se tam ,kam mně srdce táhne .Jen na začátek teď měřím 182 cm ,ale v té době jsem měl jen 165 cm a teprve potom jsem se nějak vytáhl .Tento úvod je důležitý k dalšímu povídání .Moji radost z návratu do kuchyně kazila zpráva o odchodu mého šéfkuchaře a očekával se nový o kterém šla podivná reference .Hodně drsný a neuvěřitelný sprosťák .No uvidíme .Přišel den mého návratu a další zlá zpráva .Zůstávám na Esplanade a nevracím se do hotelu ,kde jsem začal .No a k tomu nový šéfkuchař .A to jsem ještě nevěděl ,co vymyslel hlavní a největší pan vrchní spolu s odcházejícím šéfkuchařem a paní a panem ředitelem .Dobrá zpráva ale byla ,že s šéfkuchařem přišla i jeho paní ,která zase byla cukrářka .Za dobu na place jsem se díky začátku v kuchyni dost dobře naučil pracovat při servisu u stolu a tak jsem dělal palačinky ,flamboval a dranžíroval .No a to byl ten nápad .Při důležitých akcích bude prcek učeň dělat tyhle věci v kuchařském a bude to něco ,co jinde v hotelech není .No jinde u vchodu stál černoch tak co .Takhle jako ponížení jsem to cítil já a stálo to hodně slz .Ale to jsem ještě netušil ,že to nebylo míněno zle a že mně to v budoucnu přinese dost výhod .Ale teď jdeme do kuchyně .Seznámení s novým šéfem kuchyně proběhlo a všem bylo jasné co nás čeká .A byl jsem na začátku .Zelenina ,nádobí a pomocné práce .Ale jen chvíli .Jednou jsem měl hlad a uzobl jsem kousek masa a šéf mně viděl .Já ten hlad měl pořád .Neřekl nic a něco si tak kutil a když to dodělal tak mně zavolal a dal mně krásně osmažené kolečko salámu .Tomu se říkalo Studentský řízek .Zakousl jsem se do toho a málem jsem se zalkl .Vytryskly mně slzy a pot .On to totiž obalil v chilli, ale extra silném .Strašně ho to pobavilo a řval na mně abych si odvykl něco brát .Ale já se trochu zasekl a snědl jsem to celé a poděkoval jsem .Jenže .Viděla to jeho paní a ta věděla jak na tom s maminkou jsme a kde mám otce a tak si ho vzala stranou a já ho poprvé viděl jak byl proti své ženě maličký .Vyhnala ho z cukrárny a já tam musel za ní a vylizoval jsem kotlíky po krémech a šlehačce a jedl jsem okrojky z piškotu abych prý tu hrůzu zajedl .No byl jsem v sedmém nebi .Tehdy nastal zlom .On pan šéf byl opravdu mistr svého oboru a od té chvíle jsem byl jeho chráněnec a nakonec mně dovedl až k závěrečným zkouškám .Ale nesnášel minutkáře a byl to hlavně tak zvaný hotovkář .Omáčky a pečeně a studená kuchyně to bylo pro něj něco jako vrchol .Děkuji pane šéfe .Měl pravdu a díky jemu jsem byl v pozdější době hodně vyhledávaný .Při nástupu stačilo říct u koho jsem se vyučil a bylo jasno .Podle toho se také dělaly zkoušky .No a teď také k tomu účinkování na place .To mně zajistilo nějaký peníz navíc ,protože jsem stále dělal za 35 .- Kč měsíčně .No a pan šéf mně učil jak napravit, když se připálila svíčková .No nesmělo to být moc .Vzal se pohrabáč nevím jestli budou všichni vědět co to je ale to bylo na rozhrnování ohně ve sporáku .Ten se hodně rozpálil a do té omáčky se ponořil .Je to neuvěřitelné ,ale ta spálenina zmizela .V životě jsem to několikrát použil a také pár kolegů naučil a hodně to pomohlo .Ale hlavně když jsem musel na plac ,tak mně vše připravil abych neměl problém a pak to bylo hodně fajn a mně se to začalo líbit .Nejdřív šel jídlonoš a vše připravil ,pak vrchní číšník a potom napochodoval prcek Pepík ve vysoké kuchařské čepici a dlouhé zástěře a připravil jsem jídlo ,vrchní to dal na talíř a jídlonoš hostům .Já dokončil přípravu ,popřál jsem dobrou chuť ,to mně vždycky naučili v tom jazyce jací tam byli hosté a já hrdě odkráčel a ředitel a pan Prokop mně vždycky vítali úsměvem a paní cukrářka mně dala něco na zub .Šéf se tvářil jako že se ho to netýká ale jeho mluva v tu chvíli byla obzvlášť výživná .Když jsme spolu vařili, tak dodnes mně zní v uších „jídlu musíš dát čas ,který mu patří “ nesmíš nic uspěchat pak to zkazíš .Provař všechno raději o pět minut déle než méně a neplýtvej kořením .To jídlo musí chutnat jako jídlo a má mít svojí specifickou chuť a ne  ,že hostům předkládáš sbírku koření .Jen příklad receptu .Dělali jsme Znojemskou hovězí pečeni .Šéf si vždycky každé maso pečlivě prohlédl ,dočistil a pečlivě umyl ,potom ho otřel a začal špikovat .Do znojemské proužky slaniny a sterilované okurky ,ale po celé délce ,pak maso otřel kůží ze slaniny ,opekl na pánvi a šup do pekáče a do trouby ,ale to je klasika .Ale to hlavní ,on skutečně do omáčky orestoval na kostičky nakrájenou sterilovanou okurku na másle .Jednou viděl kuchaře ,který udělal znojemskou z přírodní hovězí a hodil do té omáčky jen okurku kterou nakrájel a prohřál . A to byla poslední směna toho kuchaře .

Tak pro dnešek to ukončím a zítra Vás seznámím s madame Xenos ,Řeckou miliardářkou .