Co mně život naučil a dal

Tak doba plesů a rautů skončila .Je mezisezona a většina personálu má dovolenou a nebo náhradní volno. Vaříme málo a já se dostávám k samostatnému vaření pro personál pod bdělým okem mého šéfa .Je to dobré nikdo si nestěžuje a ani náš pan ředitel .No a najednou je po klídku .Přišla zpráva z generálního ,že se Čedok dohodl s Inturistem ,což byla cestovní kancelář SSSR o spolupráci a že budou vlaky družby .To znamenalo dvakrát týdně 300 lidí na oběd .No k nám do Esplanade se při troše dobré vůle vešlo najednou 100 lidí a tak to šlo na 3 x .První skupina šla na oběd ,druhá na prohlídku a třetí na Krakonoš sáhnout na pupík Krakonoše a něco si přát a pak se vyměnili .Stáhnout stříbro ,vyndat obyčejné příbory a vařit jako o závod .To menu se opakovalo a bylo neměnné :

Sardinky s cibulí a citron

Hovězí vývar s játrovou rýží

Máslový řízek s bramborovou kaší a okurkou

Sachr dort se šlehačkou

Káva

A tohle se muselo udělat pro 300 lidí dvakrát týdně .Hotel celý týden smrděl po sardinkách s cibulí ,všichni čísníci i kuchaři měli rozpíchané klopy od smokingů i rondonů od odznáčků .Totiž na závěr každé várky těch hostů musel nastoupit všechen personál a bylo dekorování .Dostávali jsme odznáčky .Někdy i dvacet Leninů bylo na klopě .Později i vrchní chodili v rondonech ,jinak by přišli o smokinky a do toho přijíždí madam Xenos .Ti co byli v hotelu noví byli v klidu .Nevěděli jsme o co jde, ale starý personál byl v pohotovosti a nastal den D .Na letiště v Mariánských Lázních přiletělo soukromé letadlo a z Prahy, kam dorazil jiným letadlem vůz  madam Xenos .No vůz on to byl velmi známý RR který jsem viděl prvně v životě .Veškerý personál nastoupil před hotel ,pan ředitel s kyticí a čekalo se .To auto dorazilo a vyběhl řidič v livreji a jakýsi mladík ,oba oběhli auto a otevřeli dvířka .Vystoupila madam Xenos a malý špic a všichni nás krásně ignorovali .I ten pes .Byl podvečer na jaře a divil jsem se proč otevřeli obrovský deštník, když neprší .Vylezla maličká dáma celá v černém a černých brýlích ve věku něco mezi 50 až 150 lety .Pan ředitel vyběhl s kyticí kterou si vzal ten mladík a madam nepatrně pokynula rukou a šla .Ona věděla kam jde jezdila tam vždy na celé léto do stále stejného apartmánu .Bylo po ceremonii a začal kolotoč .Ona si totiž stačila během těch několika málo okamžiků vybrat toho ,kdo bude obsluhovat ji a jejího psa .Volba padla na jednoho staršího číšníka a ten byl na vrcholu blaha .To jsem nevěděl proč .Až později .Madam Xenos byla obsluhována v jejím apartmánu ,kompletní servis na stříbře a na stříbře se obsluhoval i ten pes .Luli se jmenoval .Druhý den mladík odletěl ,musel se starat o chod továren a mimo jiné byl to její manžel .Řidič , auto zůstali .Řidiče jsem nikdy neslyšel mluvit a do odjezdu madam Xenos ani auto nevyjelo .Ta dáma měla paměť  jako slon .Hned vysvětlím .Mezi povinnosti její osobní obsluhy patřilo kromě jiného i venčení psa .Ten den dost pršelo a náš číšník šel venčit psa .To pro nás byla vždycky podívaná a tak jsme ho pozorovali jak otráveně v tom dešti s Luli chodí a ten čoklík nic .Očichával ,rozhlížel se a zcela evidentně se mu to líbilo .To našemu kolegovi už méně a tak zničehonic psíka lehounce nakopl a zařval ,tak dělej něco potvoro .Nevím ,ale ten psík se otočil a hurá domů .To byla poslední služba toho číšníka u madam Xenos .On potom povídal ,že přišli nahoru ,psík skočil paničce na klín a divně kňučel do ucha .No podle jeho slov :baba na mně koukla a ukázala na dveře a mám po radosti .No a dostávám se k její paměti .Přišel pan ředitel a řekl jdeš obsluhovat madam Xenos .Zůstáváš v kuchyni ,ale jsi k dispozici a to kdykoliv .No kdykoliv znamenalo každý den a madam snídala v osm hodin ráno .Přesně .Průběžně přes den a večeře v půl šesté ,doběhnout se psem a v půl sedmé jsem mohl končit .No mohl ,pokud si něco nevymyslel šéf .Ale později už jsem si pro ni a pro psa vařil sám .Madam byla velmi nenáročná ale pro psíka se každý večer dělal biftek a musel být růžový a porcoval se až nahoře v apartmánu .No porcoval krájel se na kostičky a dával se psíkovi .No to byla pro mně zlatá doba na zpropitné a dárky .S psíkem jsem dělal dlouhé procházky a on skutečně snad povídal co se dělo ,protože podle toho jak jí kňučel do ucha , a to dělal vždycky ,jsem dostal dárek .Ona měla ruční výrobu věcí z velbloudí kůže .Mimo jiné krásných .Jednou jsem dostal nádhernou tašku pro maminku .Byl ,vlastně je to takový zvláštní  jakoby sportovní pytlík zdobený a maminka s ním dělala velkou parádu a hlavně se nám začalo lépe dařit .No ještě na závěr přidám jednu příhodu a zase je toho dnes hodně .Protože se jídelníček madam nelišil ,tak suroviny pro ni byly vždy k dispozici .Ale jeden večer se madam rozhodla pro Ementál a ten jsme neměli .Hrozný zmatek, co teď .Šéf prohlásil jen klid ,Takový Ementál v životě nejedla .Šel do cukrárny ,přinesl si různě velké špičky k zdobícím sáčkům ,vzal kus Eidamské cihly a začal různě vyvrtávat díry .Rovně a šikmo a pak šel na nářezák ,nakrájel na tenké plátky ,nazdobil a řekl mně tak utíkej a pak mně povíš .No byl jsem strachy bez sebe ,ale šel jsem .Madam chvíli jedla ,pokyvovala hlavou ,ono jí nebylo moc vidět tam byly stále zatažené závěsy a věčné šero ,a pak poslala šéfovi láhev výborného vína a od té doby chtěla každý večer Ementál, no tak se vrtalo a vrtalo .Tak pro dnešek dobrou noc a snad zítra .