Putování mezi hotely a soutěž učňů v pražském Savarenu .

Do Mariánek se pomalu vloudila letní sezona a začala zase pěkná práce .No příprava byla dost náročná ,chodili jsme do práce v pět hodin ráno na přípravu snídaní .To nebyly žádné buffetové snídaně ale pěkně a la carte – čili na objednávku .Kávová kuchařka dělala nápoje a kuchař který měl službu ostatní .Nebudu dlouho popisovat co ale jen pro orientaci .Nápoje „kávy -Mocca ,překapávaná ,turecká ,kapucín ,to byl turek zalitý vařícím mlékem místo vody a přecezený , klasická bílá káva .Čaje ,ale ne sáčkové ale v konvičkách a v konvičce na hrdle bylo udělané sítko, ale to existuje dodnes ,jen že se nepoužívaly sáčky .Potom horké a studené mléko ,horká čokoláda a kakao .Někdo měl svoje nesco a ten chtěl jen horkou vodu .No a tohle musím ,to byla speciální káva ve dvou variantách .To byla sklenka v nerezovém obalu s ouškem a nahoru se dával nerezový nástavec ,který přesně seděl na sklence a do toho se nasypala káva ,zalila vařící vodou ,přikryla se pokličkou ,která k tomu patřila a ona překapával do té sklenky .To byla dříve překapávaná káva a ta druhá ta byla na více kávy a byla z jenského skla .Dolní nádoba byla taková baňka ,která měla zabroušené hrdlo a horní byla jako obrácená spodní ,jen měla ouško a konec jako trychtýř ,ten se zasunul do té dolní a bylo v ní velmi husté sítko a opět to mělo skleněnou pokličku .No a příprava byla taková .Na keridon u hosta se dal kahan na ten se postavila ta spodní baňka naplněná vodou ,do ní se zasunula ta horní ,kde byla nasypaná káva a jak to bylo zabroušené když začala voda vařit tak všechna vystoupala do té horní nádoby ,zhasnul se kahan a voda překapala opět dolů přes kávu a to byla velká překapávaná .Jídla zkrátím .Vajíčka -míchaná -na másle ,cibulce ,slanině, se šunkou ,do skla naměko ,natvrdo ,nahniličku ,do skla a šunka s vejcem .Malý nářez to byla směs po 5 dkg uzeniny a sýrů ,šunka s máslem sýrová miska a teplé uzeniny a samozřejmě máslo ,to se krájelo vroubkovaným nožem a dávalo se na malé skleněné mističky a zrovna tak jsme dávali džem a med .No myslím ,že toho je dost a zase nuda ,ale musím to dát ,abych uvedl do dalšího .Tak tyhle směny nebyly moc oblíbené .Protivná práce a to šlo do 10.00 hodin .No a najednou přišlo ze školy ,že jedeme na soutěž učňů .No jedeme, já byl od nás sám však víte byli jsme celkem dva .No ze školy udělali družstvo pěti lidí a snažili se ,abychom byli tak nějak na stejné úrovni .Moc se nevydařilo .Tak někdo v životě neviděl servis na stříbře ,někdo se nikdy nesetkal s porcováním jídla před hostem a někdo neměl rád kuchyň a já zase nevěděl nic o práci na baru .Byli jsme taková komická pětka a vyrazili jsme směr Praha .Naši dva super kantoři a to myslím zcela vážně jeden co měl na starosti obsluhu byl mistr Evropy v barmanství a druhý co měl kuchařinu sice takový titul neměl ,ale zase měl praxi ve světě, a ne jen tak nějakou, a shodou okolností to byli bratři, doufali ,že nezkazíme co se dá .Ale myslím ,že jejich naděje byly plané .Slavnostní nástup .Ty ostatní snad vybírali podle výšky .Sestavy stejně vysokých ,stejně oblečených a napucovaných frajerů a naše parta .Každý měl svůj rondon ,ale samozřejmě každý jiný .No a ta výška také byla rozdílná a tak nás postavili jako první .Měli jsme pocit ,že jako komiky .Ale předseda té komise byl asi jak to bylo tenkrát zvykem nějaký člověk z lidu a to bylo naše štěstí ,protože on to vše v závěru dost ovlivnil .A nebo to bylo to ,co jsme znali ?Proběhlo losování a paráda já dostal první den kuchyň a druhý den plac se servisem před hosty .Kluci to nějak solidně dostali také podle toho co měli zažité až na jednoho a s tím jsem samozřejmě byl v partě .Měl jsem dělat Burgundskou hovězí pečeni .Ta mně mimo jiné potom provázela v mnoha situacích – díky pane šéf za Vaší péči .Vyšla a byla za výbornou .Ze všech jídel nejlepší hodnocení .Druhý den obsluha .Do restaurace přišla paní Vlasta Matulová v té době velmi slavná herečka, mimo jiné předválečná ,ale stále slavná .Já se těšil ,že to bude můj host ,ale ne .Dostal jsem míchání Tatarského bifteku .Paní Matulovou kolega a ona si dala pstruha .Naservírovat ,vykostit , a stáhnout kůži a vytvořit filátka .To byl úkol pro kolegu .On to ale nikdy nedělal .Domíchával jsem svůj tatarák a kolega kráčel se pstruhem .Nic si nepřipravil .Keridon ,kahan no nic a šel .Přišel ke stolu ,rozhlédl se položil stříbro na stůl ,popadl prázdný příbor ,uřízl u pstruha hlavu a co dál .No nic .Popadl stříbro vrazil ho před paní Matulovou a prohlásil „dáma si poslouží sama „a odkráčel hrdě středem .Ta chudák koukala a nevěděla ,jestli se tam něco nenatáčí .Já stál vedle našeho učitele a jen se ozvalo mazej tam .Tak jsem mazal .Zase jsem jí všechno vzal ,dal jsem si to na keridon ,ten mně tam honem strčil ten kolega a dokončil jsem to co začal .Za odměnu jsem dostal krásnou podepsanou vizitku s poděkováním od paní Matulové a dlouho jsem se s ní vytahoval ,teď už ji mám jen schovanou a na závěr jsem byl vyfocený na titulní straně časopisu Československé pohostinství .No a už jdeme do závěru dnešního povídání ,nakonec jsme skončili třetí díky některým naším úletům ,ale s proslovem ,který končil takto „soudruzi ono není důležité mít perfektní oblečení ,ale je důležité dělat práci s nadšením a zápalem pro věc “ a dovolte mně ,abych i po těch dlouhých letech a přes to kdo to byl nevím abych s ním souhlasil .Udělali jsme co jsme mohli a za ten výsledek mohu jen poděkovat pánům kuchařům a číšníkům ,kteří do mně někdy s problémy a někdy dokonce s velkými problémy vtloukali .No a snad zítra opět nashledanou .